64 PLASTY

ČSN EN ISO 472 Norma definuje termíny používané v průmyslu plastů, v českém a anglické jazyce. Termíny jsou řazeny abecedně podle české verze a těmto termínům jsou přiřazeny anglické termíny. Ter

ČSN 64 0003 Tato norma obsahuje pojmy z oblasti zhodnocení plastového odpadu včetně jejich definic, které jsou určeny k použití v technické dokumentaci, odborné literatuře, obchodním styku, norm

ČSN 64 0005 Norma určuje základní značky veličin používaných při zkoušení mechanických vlastností plastů a uvádí k nim příslušející jednotky SI soustavy. V příloze dále uvádí některé základní př

ČSN 64 0006 Jde o návrh normy, jehož zveřejnění bylo schváleno 30.1.1974. Návrh byl předložen k připomínkám, které měly být uplatněny nejpozději do 31.12.1975. Norma stanoví tolerance a mezní úc

ČSN 64 0007 Jde o návrh normy, jehož zveřejnění bylo schváleno 23.12.1981. Návrh byl předložen k připomínkám, které měly být uplatněny nejpozději do 31.12.1986. Norma platí pro vyhodnocování výs

ČSN EN ISO 10350-1 Norma definuje zkušební metody, podmínky přípravy zkušebních těles a podmínky zkoušek, pomocí nichž lze stanovit hodnoty vhodné pro srovnání různých materiálů. Jedná se o omezený

ČSN EN ISO 10350-2 Norma definuje určité zkušební metody, podmínky přípravy zkušebních těles a podmínky zkoušek, pomocí nichž lze stanovit hodnoty vhodné pro srovnání různých materiálů. Jedná se

ČSN EN ISO 11403-1 Norma definuje zkušební postupy a přípravu zkušebních těles pro stanovení a prezentaci těchto mechanických vlastností plastů: dynamický modul (smykový modul nebo Youngův modul)

ČSN EN ISO 11403-2 Norma specifikuje zkušební postupy a přípravu zkušebních těles pro stanovení a prezentaci následujících tepelných a zpracovatelských vlastností plastů: závislost entalpie na te

ČSN EN ISO 11403-3 Norma definuje určité zkušební metody, podmínky přípravy zkušebních těles a podmínky zkoušek, pomocí nichž lze stanovit hodnoty vhodné pro srovnání různých materiálů. Jedná se

ČSN 64 0011 Norma platí pro výrobu, zkoušení a dodávání plastových výrobků tvářených. V čl. 7 je výslovně uvedeno, že materiál na výrobky, určené pro přímý styk s poživatinami, musí odpovídat př

ČSN 64 0054 Norma určuje a sjednocuje názvosloví viditelných vad ve výrobcích ze sklem vyztužených plastů. Podává současně popis vad doprovázených fotografiemi, popř. náčrtkem. Norma současně ob

ČSN 64 0090 Norma platí pro skladování výrobků z plastů. Nerozhoduje, zda jsou skladovány samostatně či jako součást jiného výrobku. Při skladování výrobků z plastů se nedovoluje vystavení přímé

ČSN EN ISO 1183-1 Norma specifikuje tři metody stanovení hustoty nelehčených plastů ve formě tvářených výrobků bez dutin, dále prášků, vloček a granulí. Metoda A: Imerzní metoda, pro pevné pla

ČSN EN ISO 1183-2 Tato část ISO 1183 specifikuje metodu stanovení hustoty nelehčených plastů ve formě tvářených výrobků bez dutin, dále prášků, vloček a granulí pomocí kolony s hustotním gradient

ČSN EN ISO 1183-3 Norma uvádí nově normalizovanou metodu stanovení hustoty plastů. Předpokládá se, že hodnoty hustoty získané měřením podle různých částí ISO 1183 jsou srovnatelné. Při měření pl

ČSN EN ISO 15512 Tato norma specifikuje tři alternativní metody pro stanovení obsahu vody v plastech ve formě granulí nebo konečných výrobků. Metoda A je metoda extrakční. Metoda B je založena na

ČSN 64 0142 Norma předepisuje postup stanovení součinitele teplotní vodivosti plastů a pryže. Neplatí pro lehčené, navlhavé, ve vodě rozpustné nebo bobtnající materiály. Podstata zkoušky a její

ČSN 64 0143 Norma předepisuje postup stanovení délkové teplotní roztažnosti. Podstata zkoušky a její provedení jsou podrobně popsány. ČSN 64 0143 byla schválena 13.1.1961 a nabyla účinnosti od 1