ČSN 64 4002

Norma platí pro stanovení vybraných vlastností na zkušebních tělesech ze standardních skelných laminátů. neplatí pro stanovení vlastností výrobků ze skelných laminátů. Standardní skelný laminát je podle této normy vrstvená hmota, složená z vrstev skelné výztuže a pojiva ve tvaru desky, zhotovená postupem podle ČSN 64 0221. Je definován hodnotami veličin zjištěných zkušebními postupy pro stanovení mechanických, fyzikálních a chemických vlastností laminátů. Účelem normy je stanovit vlastnosti základních materiálů pro výrobu skelných laminátů, tj. pryskyřice a skelných výztuží na zkušebních tělesech zhotovených definovanými postupem. Nejrozsáhlejší kapitolou normy je "zkoušení". Mnohé metody jsou popsány, mnohé řešeny pouze odkazem na jinou technickou normu. Je předepsána i zkouška hořlavosti (čl. 23, odkazem na ČSN 64 0752), relativní hořlavost (čl. 24, odkazem na ČSN 64 0756) a konečně zkouška součinitele teplotní vodivosti (odkazem na ČSN 64 0526). Ve zvláštní kapitole V. "Posouzení zdravotní nezávadnosti", která má jeden článek, je uvedeno, že v případě, že by některý z typů standardních skelných laminátů sloužil pro výrobu předmětů běžného užívání, musí být vyžádán závazný posudek hlavního hygienika. Konečně ve zvláštní kapitole VI. "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci", která má také jen jeden článek, je uvedeno, že při přípravě standardních skelných laminátů je třeba zachovávat stejné zásady jako při výrobě skelných laminátů, tj. ochranu pracovního ovzduší, dýchacích cest a pokožky pracovníků. Dále při provádění zkoušek s vývinem tepla je třeba technickými opatřeními chránit pracovníky před vznikajícími pyrolyzními plyny. V příloze normy je uvedeno 11 laminátů a jejich převážně fyzikální vlastnosti. ČSN 64 4002 byla schválena 5.4.1984 a nabyla účinnosti od 1.5.1985. Nahradila ČSN 64 4002 z 12.9.1973.