ČSN EN 14363+A2

Dokument se zabývá čtyřmi aspekty. Z hlediska vozidel - posuzování jízdních vlastností se v zásadě provádí pro všechna železniční vozidla. Tento dokument obsahuje schvalovací kritéria pro všechny typy vozidel se jmenovitými statickými svislými nápravovými silami do 225 kN (na nejvíce zatíženém dvojkolí vozidla ve stanoveném posuzovaném stavu ložení). Navíc jsou definována schvalovací kritéria pro nákladní vozidla se jmenovitými statickými svislými nápravovými silami do 250 kN. Schvalovací kritéria uvedená v tomto dokumentu platí pro vozidla, konstruovaná pro provoz na normálněrozchodných tratích. Z hlediska infrastruktury - ve schvalovacím procesu je definován rozsah poloměrů oblouků, pro který se vozidlo posuzuje. Vozidlo schválené podle požadavků této normy se může provozovat na všech normálněrozchodných tratích podle EN 13803-1 a EN 13803-2. Dokument rovněž dává návod, jak zacházet s kvalitou geometrie koleje v souvislosti s posuzováním. Z hlediska podmínek rozhraní kolo-kolejnice - dokument obsahuje požadavky ohledně nutného rozsahu ekvivalentní konicity, kterou je třeba v rámci posuzování zahrnout do vytčených zkušebních podmínek. V některých národních systémech, buď částečně, nebo v celé síti, jsou ekvivalentní konicity významně vyšší než jsou vytčené zkušební podmínky tohoto dokumentu. Tyto případy nejsou předmětem tohoto dokumentu. Nicméně metodika pro prokazování stability jízdy, definovaná v tomto dokumentu, se může použít i pro vyšší ekvivalentní konicity. Z hlediska provozních podmínek vyžaduje tento dokument stanovení kombinace přípustné rychlosti a přípustného nedostatku převýšení a rovněž stavů ložení pro každý typ vozidla.