ČSN EN 61472 ed. 2

Tato mezinárodní norma udává metodu výpočtu minimální pracovní vzdálenosti pro práce pod napětím pro nejvyšší napětí mezi 72,5 kV a 800 kV. Tato norma se zaměřuje na přepětí v soustavě a pracovní vzdálenosti ve vzduchu nebo izolačním povrchu nástroje mezi živými částmi a/nebo osobami na rozdílných elektrických potenciálech. Požadované výdržné napětí a minimální pracovní vzdálenosti vypočítané podle popsané metody v této normě se doporučují používat pouze tehdy, převažují-li následující pracovní podmínky: - osoby jsou vyškolené a znalé prací na vedení pod napětím nebo vodičích pod napětím; - provozní podmínky jsou uzpůsobeny tak, aby statistické přepětí nepřesáhlo hodnotu zvolenou pro stanovení požadovaného výdržného napětí; - přechodná přepětí jsou určujícími přepětími; - na izolačním povrchu nástroje se nevyskytuje žádná souvislá vlhká vrstva nebo měřitelné znečištění; - do vzdálenosti do 10 km se nevyskytuje atmosférické přepětí (bouřka); - nebere se v úvahu vliv vodivých prvků nástrojů; - uvažuje se vliv nadmořské výšky, izolátorů v jiskřišti, atd. na elektrickou pevnost. Pro jiné podmínky, než jsou výše uvedené, může určení minimálních pracovních vzdáleností vyžadovat specifické údaje odvozené z jiných výpočtů nebo získané z dodatečných laboratorních šetření dané situace.