Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN ISO 20776-2 - Klinické laboratorní zkoušky a zkušební systémy pro diagnostiku in vitro - Zkoušení citlivosti původců infekcí a hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti - Část 2: Hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti
Sponsored link
Vydáno: 01.01.2009
ČSN EN ISO 20776-2 - Klinické laboratorní zkoušky a zkušební systémy pro diagnostiku in vitro - Zkoušení citlivosti původců infekcí a hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti - Část 2: Hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti

ČSN EN ISO 20776-2

Klinické laboratorní zkoušky a zkušební systémy pro diagnostiku in vitro - Zkoušení citlivosti původců infekcí a hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti - Část 2: Hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
211 Kč
Koupit včetně změn
Souběžně s touto normou platí ČSN EN ISO 20776-2 ed. 2 (85 7006) ze srpna 2022, která tuto normu zcela nahradí od 2025-01-31.
Označení normy:ČSN EN ISO 20776-2
Třídící znak:857006
Počet stran:16
Vydáno:01.01.2009
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:82503
Popis

ČSN EN ISO 20776-2

Jedná se o druhou část dvoudílné normy, jejíž oba díly se týkají citlivosti mikrobů na antibakteriální činidla. Tato část normy zavádí kritéria účinnosti zkušebních prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti. Jejich pomocí se zjišťuje tzv. minimální inhibiční koncentrace (MIC) antimikrobiálního činidla, která je pro klinika ukazatelem citlivosti mikroorganizmu a pomáhá při rozhodování o léčbě. Dále se jimi mohou kategorizovat kmeny na citlivé, středně citlivé a rezistentní. Tato část normy byla vypracována jako návod pro výrobce při provádění hodnoticích studií účinnosti. Po přehledu termínů a definic je předmětem normy podrobný popis metod zkoušení. Tato kapitola si všímá zejména výběru bakteriálního kmene, přípravy inokula, stanovení reprodukovatelnosti, kontroly kvality a hodnocení výsledků. Následuje přezkoumání neshod, specifikace přejímacích kritérií a náležitosti nezbytné dokumentace. Norma neobsahuje žádnou normativní ani informativní přílohu. Norma je doplněna bibliografií, která zahrnuje jen nezbytnou doporučenou literaturu a jeden internetový informační zdroj.