ČSN EN ISO 9887

Norma je identická s EN ISO 9887:1992. Určuje metodu pro stanovení úplné nebo primární biologické rozložitelnosti organických látek. Zkušební podmínky popsané v této normě jsou příznivější pro biologický rozklad než podmínky uvedené v postupech podle ISO 7827, ISO 9408 a ISO 9439. Metoda je aplikovatelná pro organické látky, které: - jsou rozpustné v koncentracích použitých za podmínek zkoušky, - nejsou těkavé nebo mají zanedbatelnou tenzi par za podmínek zkoušky, - se neztrácejí vypěněním za podmínek zkoušky, - se významně nesorbují na skle a aktivovaném kalu, - nepůsobí inhibičně na mikroorganismy inokula v koncentracích zvolených pro zkoušku; inhibiční vlivy mohou být stanoveny vhodnou metodou (např. ISO 8192). Jestliže je zkoušená látka toxická, musí být počáteční koncentrace snížena nebo může být použito předem adaptované inokulum. Poznámka: Tento postup může být také použit pro vypěstování adaptovaného aktivovaného kalu, který bude sloužit jako adaptované inokulum pro jiné testy biologické rozložitelnosti. V předmluvě k normě je uvedena tato: Výstraha! Aktivovaný kal a splašková odpadní voda mohou obsahovat potenciálně patogenní organismy. Proto při manipulaci s nimi musí být přijata vhodná opatření. Se zkoušenými toxickými látkami nebo látkami neznámých vlastností musí být zacházeno opatrně. Normalizovány jsou zkušební podmínky, chemikálie, přístroje a pomůcky, postup zkoušky, výpočet a vyjadřování výsledků a protokol o zkoušce. ČSN EN ISO 9887 (75 7774) byla vydána v prosinci 1996.