ČSN 83 4711-4

Norma platí pro stanovení kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového v odpadních plynech. Při rozboru je nutno dodržet ustanovení ČSN 83 4711 části 1 a 2. Podstata stanovení: Kyselina sírová se oddělí z plynného vzorku metodou řízené kondenzace a filtrace při teplotě nad rosným bodem vodních par v analyzovaném plynu. Oxid siřičitý a sírový se absorbuje v 3 % roztoku peroxidu vodíku v absorpční části vzorkovacího zařízení. Síranový aniont v roztocích z kondenzační a absorpční části se stanoví titrací odměrným roztokem chloristanu barnatého na methylsolfonazo III. Plynný vzorek se vede skleněnou spirálovou trubicí, opatřenou na konci filtrem s fritou G 4 (kondenzátor). Při vhodné teplotě kondenzuje podstatná část kyseliny sírové ve spirále a případně vzniklé malé množství mlhy kyseliny sírové se zachytí na filtru. Po ukončení odběru se výplachem kondenzátoru obdrží roztok, obsahující izolovanou kyselinu sírovou. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN 83 4711 část 4 byla schválena 21.4.1982 a nabyla účinnosti od 1.3.1983. Nahradila ČSN 83 0210 z 10.12.1963.