ČSN 33 2140

Norma platí pro navrhování, provoz a údržbu elektrických rozvodů v místnostech pro lékařské účely, které se nacházejí ve zdravotnických zařízeních. Neoplatí pro elektrické rozvody ve zdravotnických vozidlech. Jsou normalizovány požadavky na elektrická zařízení a způsob jejich zajištění podle 13 požadavků, a to: Požadavek P0 = Základní podmínky, Požadavek P1 = Ochranné uzemnění, Požadavek P2 = Ochranné pospojování, Požadavek P3 = Omezení dotykového napětí v místnostech určených k přímým zásahům na srdci, Požadavek P4 = Proudové chrániče, Požadavek P5 = Zdravotnická izolovaná soustava, Požadavek P6 = Ochrana oddělením obvodů, Požadavek P7 = Ochrana bezpečným napětím, Požadavek GE = Hlavní nouzový zdroj elektrické energie, Požadavek E1 a E2 = Speciální nouzové zdroje elektrické energie, Požadavek A = Ochrana proti výbuchu, požáru a nebezpečným účinkům statické elektřiny, Požadavek I = Ochrana před rušivými účinky elektromagnetického pole. (Přehled požadavků je v čl. 13.1.) Kromě toho je tabelárně (tab. č. 3) zpracován soupis požadavků pro jednotlivé místnosti a dále (tab. č. 4) lhůty provozních zkoušek podle výše uvedených požadavků. Norma má celkem 11 příloh, kde jsou zejména příklady některých speciálních řešení. (Přílohy 8 - 11 jsou dokonce na zvláštních listech formátu A4.) Konečně příloha 7 obsahuje rozsáhlou názvoslovnou část, kde je česky a slovensky uvedeno cca 45 hesel a jejich české definice. ČSN 33 2140 byla schválena 13.10.1986 a nabyla účinnosti od 1.9.1987. Nahradila ČSN 33 2140 z 27.12.1983. "Změnou a)-8/1990" se s účinností od 1.10.1990 v normě mění text několika článků (zejm. čl. 3), tabulka 3 a mění označení (číslování) příloh, většinou z důvodu vydání nových ČSN.