ČSN 38 5537

Norma platí pro stanovení oxidu dusnatého v topných plynech. (Oxid dusnatý je příčinou polymerace dienových uhlovodíků a tvorby pryskyřic, které způsobují poruchy v rozvodných zařízeních plynu a ve spotřebičích. Kromě toho při fyzikálním oddělování složek koksárenského plynu vznikají v přítomnosti oxidu dusnatého výbušné sloučeniny.) Normalizovány jsou dvě metody. Oxid dusnatý se oxiduje kyselým roztokem manganistanu draselného na oxid dusičitý; ten reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité a dusičné. Kyselina dusitá se stanoví kolorimetricky: a) Griessovým činidlem pro obsah NO nad 1 mg.m-3, b) N-(1-maftyl)-ethylendiamindihydrochloridem pro obsah NO pod 1 mg.m-3. Intenzita červeného zbarvení je úměrná množství oxidu dusičitého. Tímto postupem se určí pouze ta část NO, která odpovídá při reakci vzniklé kyselině dusité, a je to tedy tzv. zdánlivý obsah oxidu dusnatého, který se koriguje podle tabulky na skutečný obsah oxidu dusnatého. ČSN 38 5537 byla schválena 29.12.1965 a nabyla účinnosti od 1.7.1966. Nahradila část VI ČSN 38 5524 ze 14.1.1960.