ČSN 64 0151

Norma platí pro stanovení změn vybarvení plastů a pryží vystavených světlu xenonové výbojky. Uvádí tyto metody: Metoda A stanovení změn vybarvení při umělém povětrnostním stárnutí, a metoda B: stanovení změn vybarvení při umělém denním světle pod okenním sklem. Účel zkoušky: Výsledky poskytují údaje o stálosti vybarvení materiálů a výrobků z plastů a pryží exponovaných v přístroji s xenonovou výbojkou, za definovaných podmínek zkoušky. Slouží k urychlenému dosažení změn vybarvení ve srovnání s expozicí na denním světle. Metoda A se doporučuje pro výrobky vystavené při používání vlivům přirozeného povětrnostního stárnutí. Metoda B je vhodná pro výrobky používané v interiérech. Podstata zkoušky: U metody A jsou zkušební tělesa vystavena působení světla xenonové výbojky (Lambda je větší než 290 nm), zvýšené relativní vlhkosti a sprchování. U metody B jsou zkušební tělesa vystavena působení světla xenonové výbojky (Lambda je větší než 320 nm) a zvýšené relativní vlhkosti. ČSN 64 0151 byla schválena 11.1.1991 a nabyla účinnosti od 1.11.1991. Nahradila ČSN 64 0151 z 23.5.1975.