ČSN 65 0201

Norma platí pro projektování a provozování nových provozoven s hořlavými kapalinami, a skladů hořlavých kapalin, projektování změn staveb i technologických zařízení, provozování stávajících provozoven s hořlavými kapalinami a stávajících skladů hořlavých kapalin, skladování a používání nízkovroucích hořlavých kapalin pokud příslušné platné předpisy nestanoví jinak, ukládání a manipulaci hořlavých kapalin na pracovištích, které se nepovažují za provozovny a sklady hořlavých kapalin, skladování a používání těžkých topných olejů, ukládání a manipulaci s hořlavými kapalinami IV. třídy nebezpečnosti na stávajících pracovištích, skladování a zpracování rostlinných a živočišných tuků a olejů a konečně pro skladování a ukládání nátěrových hmot, nestanoví-li ČSN 67 0811 jinak. Za hořlavou kapalinu se ve smyslu této normy považuje kapalina, suspenze nebo emulze, splňující při atmosférickém tlaku 101 kPa současně tyto podmínky: není při teplotě + 35°C tuhá ani pastovitá, má při teplotě + 50°C tlak nasycených par nejvýše 294 kPa, má teplotu vzplanutí nejvýše + 250°C, lze u ní stanovit teplotu hoření. Tyto, a některé další konstanty norma také definuje, a to takto: Teplota vzplanutí: Je nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá jen krátkodobé vzplanutí par nad hladinou kapaliny /viz ČSN 65 6064, ČSN 65 6065 ČSN 65 6212, ČSN 65 6244 a pro nátěrové hmoty ČSN 67 3015/. Teplota hoření: Je nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá hoření par nad hladinou po dobu minimálně 5 s /viz ČSN 65 6212/. Teplota vznícení: Je nejnižší teplota horkého vzduchu, při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styk s tímto horkým vzduchem /viz ČSN 33 0371/. Spodní a horní mez výbušnosti plynů a par: Je nejnižší resp. nejvyšší směsi hořlavých plynů nebo par se vzduchem nebo jiným okysličovadlem, při které je tato směs již resp. ještě výbušná /ČSN 65 0322/. Tato kmenová norma obsahuje, a dále specifikuje požadavky na nádrže, technologická zařízení, kontejnery a přepravní obaly (část III) a obecné technické požadavky na provozovny i sklady (nejrozsáhlejší část IV, která má 17 stran od čl. 82 do čl. 200). Dále - méně podrobně - normalizuje např. požadavky na ukládání hořlavých kapalin na pracovištích (část V), podmínky provádění oprav a čištění (část VI), požadavky na technické zařízení pro protipožární zásah (část VII). Za pozornost stojí tři přílohy, které se zabývají ukládáním (skladováním) topných olejů, živočišných tuků a olejů a hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti. ČSN 65 0201 byla schválena 6.5.1991 a nabyla účinnosti od 1.3.1992. Nahradila ČSN 65 0201 z 13.8.1980.