ČSN 65 1025-6

Norma je překladem ST SEV 6213-88 s "čs. doplňkem", jímž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR doplnil do čl. 1 normy RVHP požadavek, aby se při zkoušení dodržovaly zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích podle ČSN 01 8003. Norma RVHP v čl. 1 také stanoví, že při zkoušení se postupuje podle ČSN 65 1025 - část 1. Norma určuje sirovodíkovou metodu stanovení těžkých kovů (v přepočtu na olovo) od 0,00060 do 0,00600 % a thioacetamidovou metodu stanovení těžkých kovů (v přepočtu na olovo) od 0,0003 do 0,0060 %. Rozhodčí je fotometrická thioacetamidová metoda. Podstata sirovodíkové metody: Metoda je založena na vzniku barevných sulfidů těžkých kovů a vizuálním srovnáváním jejich zbarvení se zabarvením srovnávacích roztoků, obsahujících stanovení množství olova v mg. Podstata thioacetamidové metody: Metoda je založena na vzniku barevných sulfidů těžkých kovů a vizuálním srovnáváním jejich zbarvení se zabarvením srovnávacích roztoků, obsahujících stanovení množství olova v mg nebo fotometrickém stanovení absorbance vzorku při vlnové délce 400 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 65 1025 část 6 byla schválena 4.8.1989 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila spolu s částí 1 až 5 a 7 až 11 - starší ČSN 65 1025 z 11.2.1970.