Main page>ČSN EN 132 - Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Definice
Not available online - contact us!
Vydáno: 01.04.1994
ČSN EN 132
Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Definice
CURRENCY
Označení normy:
ČSN EN 132
Třídící znak:
832202
Počet stran:
12
Vydáno:
01.04.1994
Harmonizace:
Norma je harmonizována
Náhrada:
29377
Katalogové číslo:
15816
DESCRIPTION
ČSN EN 132
Norma je identická s EN 132:1990. Týká se ochranných prostředků dýchacích orgánů. Obsahuje definice pro všeobecně užívané termíny z této oblasti. Předmětem této evropské normy je dosáhnout jednotnou interpretaci těchto termínů, aby se zabránilo jejich víceznačnému chápání. EN 135 obsahuje přehled těchto termínů ve třech oficiálních jazycích: anglickém, francouzském a německém. ČSN EN 135 ovšem obsahuje pouze termíny české. Navíc - kromě terminologie - je v příloze A uvedeno složení přírodního vzduchu a požadavky na čistotu vzduchu určeného k dýchání. Z cca 60 hesel (termínů) uvedených v normě vyjímáme některé obecnější, a to: Aerosol: Rozptýlené pevné či kapalné částice nebo jejich směs v plynném prostředí, částice mají zanedbatelnou rychlost pádu (běžně se považuje za nižší než 0,25 m.s-1). Autonomní dýchací kyslíkový přístroj s uzavřeným okruhem: Autonomní dýchací přístroj, který zachycuje oxid uhličitý z vydechovaného vzduchu a dodává kyslík, tuto směs uživatel opět vdechuje, je nezávislý na okolním ovzduší. Autonomní dýchací přístroj: Dýchací přístroj, u něhož uživatel řídí sám zásobování dýchacích směsí. Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem: Autonomní dýchací přístroj, který má přenosný zásobník stlačeného vzduchu a je nezávislý na okolním ovzduší, vydechovaný vzduch odchází bez recirkulace do okolního ovzduší. Čtvrtmaska: Lícnicová část zakrývající ústa a nos. Dýchací odpor: Odpor ochranného prostředku dýchacích orgánů proudícímu vzduchu při vdechování a vydechování. Dým: Jemný pevný aerosol vytvořený chemicky nebo pocházející z kovů. Izolační dýchací přístroj: Přístroj umožňující jeho uživateli dýchat nezávisle na okolním ovzduší. Kouř: Aerosol vznikající nedokonalým spalováním organických látek (obecný název). Mlha: Aerosol z kapalných částic (obecný název). Nejvyšší přípustná koncentrace: Koncentrace škodliviny v ovzduší, která se používá jako ukazatel kontroly zdravotního rizika. Polomaska: Lícnicová část zakrývající ústa, nos a bradu. Prach: Pevné částice v obecném smyslu (viz také dým). Škodlivina: Pevná, kapalná nebo plynná nežádoucí látka v ovzduší. Vzduch s nedostatkem kyslíku: Vzduch obsahující méně jak 17 obj.% kyslíku. ČSN EN 132 (83 2202) byla vydána v dubnu 1994. Nahradila Informační přílohu - Názvosloví ČSN 83 2201 z 29.4.1986.