ČSN EN 13232-1

Tato evropská norma stanovuje uznávané "názvosloví" výhybek a výhybkových konstrukcí. Definice různých prvků jsou graficky znázorněny a jejich charakteristické názvy se považují za závazné. Definice pojednávají o základních částech a geometrickém uspořádání výhybek a výhybkových konstrukcí, a zahrnují rovněž pojmy týkající se přestavování výměn. Další definice jsou obsaženy v příslušných částech této řady norem. Předložené definice jsou zpravidla výkladem nejčastěji používaných všeobecných termínů pro geometrické a konstrukční uspořádání výhybek a výhybkových konstrukcí, s výjimkou úzce specializovaných termínů. Tato evropská norma je jednou z částí EN 13232 "Železniční aplikace - Kolej - Výhybky a výhybkové konstrukce", zahrnujících konstrukční uspořádání a vlastnosti výhybek a výhybkových konstrukcí ze širokopatních kolejnic. Seznam těchto částí je následující: - Část 1: Definice; - Část 2: Požadavky na geometrické uspořádání; - Část 3: Požadavky na interakci kola / kolejnice; - Část 4: Požadavky na ovládání, zapevnění a kontrolu polohy; - Část 5: Výměny; - Část 6: Pevné jednoduché a dvojité srdcovky; - Část 7: Srdcovky s pohyblivými částmi; - Část 8: Dilatační zařízení; - Část 9: Navrhování a dokumentace. Část 1 obsahuje definice, které se používají ve všech částech této řady norem. Části 2 až 4 obsahují základní ustanovení pro všechny výhybky a výhybkové konstrukce. Části 5 až 8 pojednávají o konkrétních stavebních prvcích, včetně jejich tolerancí, a základem pro ně je použití částí 1 až 4. V části 9 se definují funkční parametry, geometrické rozměry a mezní odchylky pro montáž výhybek a výhybkových konstrukcí. Problematika předmětu této názvoslovné normy je velmi složitá. Vyplývá to obecně z anglického názvosloví pro oblast výhybek. Anglická terminologie je v této oblasti nejednoznačná jednak na základě rozdílů mezi britskou, americkou, australskou anglickou terminologií, a dále plyne z rozdílného charakteru železniční sítě v různých anglicky mluvících zemích. Například síť britských železnic (díky dlouhému historickému vývoji) je velmi hustá a komplikovaná s mnoha velmi složitými zhlavími, kolejovými rozvětveními a spojkami. V důsledku toho je v této normě použita řada atypických konstrukcí (nepoužívaných v Česku ani dalších kontinentálních zemích). Některé příklady jsou rovněž obsaženy v této normě.