ČSN EN 14114

Není-li tepelná izolace systému pro chladné potrubí dokonale parotěsná, dostane se tok vodní páry z teplého prostředí do povrchu potrubí, kdykoli poklesne povrchová teplota chladného potrubí pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu. Tento tok vodní páry vede ke kondenzaci uvnitř izolační vrstvy a/nebo vzniku rosení na povrchu potrubí. Tato kondenzace může způsobit poškození izolačního materiálu a vznik rosení na povrchu kovového potrubí může způsobit korozi během doby. Poklesne-li teplota pod 0 °C, tvoří se námraza a metody této normy nebudou platit. Různá opatření jsou dostupná ke kontrole šíření vodní páry a snížení množství kondenzace. Používá se následující: a) instalace parozábrany; b) použití izolačních materiálů s vysokým faktorem difuzního odporu (nízkou propustností vodní páry); c) použití parozábrany a kapilárně účinné látky k stálému odstranění zkondenzované vody s povrchu potrubí do prostředí. Norma určuje metodu pro výpočet hustoty difuzního toku vodní páry izolačních systémů pro chladné potrubí a celkového množství zkondenzované vodní páry v izolaci za období. Tato výpočtová metoda předpokládá, že se vodní pára může přesunovat do izolačního systému jen difuzí, bez podílu toku vzduchu. Rovněž se předpokládá použití homogenních a izotropních izolačních materiálů, aby byl částečný tlak vodní páry konstantní ve všech bodech, které jsou ve stejné vzdálenosti od osy potrubí. Použitím metod použitých v této normě se může vypočítat očekávaná ekonomická životnost izolačního systému za předpokladu maximálního přijatelného nahromaděného obsahu vlhkosti.