ČSN EN 14295

Norma specifikuje požadavky na klasifikaci kombinace elektroda-tavidlo a čistého svarového kovu ve stavu po svařování nebo po zpracování k odstranění vnitřního pnutí ocelí s minimální mezí kluzu vyšší než 500 MPa při obloukovém svařování pod tavidlem. Jedno tavidlo může být klasifikováno s různými elektrodami. Svařovací dráty jsou klasifikovány samostatně podle chemického složení a na základě meze kluzu, pevnosti v tahu a tažnosti čistého svarového kovu. Mechanické vlastnosti zkušebních vzorků čistého svarového kovu se liší od těch, které byly získány při výrobě svarů vzhledem k rozdílným svařovacím postupům, nebo velikosti elektrod a složení materiálu.