ČSN EN 1899-1

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1899-1:1998. Evropská norma EN 1899-1:1998 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 5815:1989 byl schválen CEN jako evropská norma s následujícími schválenými změnami: - rozdělení do dvou částí, - zařazení příloh. (Tato (ČSN) EN 1899-1 je modifikovanou ISO 5815:1989.) Tato evropská norma specifikuje zřeďovací a očkovací metodu stanovení biochemické spotřeby kyslíku vody s potlačením nitrifikace. Metodu je možno užít pro všechny vody s hodnotou BSK5 od 3 mg.l-1 až do 6000 mg.l-1 . Metodou lze stanovit biochemickou spotřebu kyslíku, která překračuje hodnotu 6000 mg.l-1 , ale chyby vyvolané v důsledku ředění jsou již natolik velké, že při interpretaci, popř. hodnocení výsledků, je nutná opatrnost. Biochemická spotřeba kyslíku po n dnech (BSKn): Hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku spotřebovaného za určených podmínek biochemickou oxidací organických popř. anorganických látek ve vodě a kde n je inkubační doba (obvykle 5 nebo 7 dní). Podstata zkoušky: Vzorek zkoušené vody se upravuje a ředí různými objemy ředicí vody s dostatečnou koncentrací rozpuštěného kyslíku a s inokulem aerobních mikroorganismů, nitrifikace se potlačuje. Inkubuje se ve tmě při 20 °C po dobu 5 dní nebo 7 dní ve zcela naplněné a uzavřené lahvičce. Rozpuštěný kyslík se stanoví před inkubací a po ní. Vypočte se hmotnost kyslíku spotřebovaného 1 litrem vody. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Podstata zkoušky, kapitolu 5 - Chemikálie a činidla, kapitolu 6 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 7 - Skladování vzorků, kapitolu 8 - Postup zkoušky, kapitolu 9 - Vyjadřování výsledků, kapitolu 10 - Správnost a shodnost, kapitolu 11 - Zvláštní případy a kapitolu 12 - Protokol o zkoušce. Norma dále obsahuje normativní Přílohu A a informativní Přílohu B. ČSN EN 1899-1 (75 7517) byla vydána v únoru 1999. Nahradila ČSN 83 0540 z 17.12.1982 a společně s ČSN EN 1899-2 (75 7517) z února 1999 i ČSN 83 0530-37 z 14.4.1981.