ČSN EN 270

Norma je identická s EN 270:1994. Stanoví minimální požadavky na hadicový dýchací přístroj s přívodem tlakového vzduchu s připojenou kuklou, jako ochranného prostředku dýchacích orgánů. Tato norma se netýká sebezáchranných a potápěčských přístrojů a přístrojů určených pro práci při otryskání materiálu. Obsahuje laboratorní a praktické zkoušky, kterými se provádí porovnání s požadavky. Z rozsáhlých a z hlediska ochrany zdraví významných parametrů vyjímáme jen některé normalizované znaky. Např. norma uvádí v čl.6.1.3 Materiály: "O materiálech, které mohou přijít do přímého styku s pokožkou a médiem určeným pro dýchání uživatelem, nesmí být známo, že způsobují podráždění nebo mají negativní účinek na zdraví." Dále pak v čl.6.15.4.1 uvádí: "Požadavky 6.15.4.2 a 6.15.4.3 musí být aplikovány současně na každý přístroj připojený na systém dodávky vzduchu. Čl.6.15.4.2 Vdechovací odpor - pokud je zkoušen podle 7.14 - tlak v kukle nesmí klesnout pod nulovou hodnotu. Čl.6.15.4.3 Vydechovací odpor - pokud je zkoušen podle 7.14 - nesmí vydechovací odpor přesáhnout 500 Pa. Čl.6.16 Koncentrace oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu - jestliže je zkoušen podle 7.15 - koncentrace oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu nesmí přesáhnout průměrnou hodnotu 1,0 obj %. Čl.6.17 Hluk uvnitř kukly - hluk spojený s dodávkou vzduchu do kukly je měřen podle 7.16 v kukle u ucha uživatele a nesmí být větší než 80 dB (A)." Norma kromě toho podrobně popisuje zkoušky a v řadě případů popis doprovází schematickými instruktivními nákresy o provádění zkoušek. ČSN EN 270 (83 2263) byla vydána v prosinci 1996.