ČSN EN 28030

Norma je identická s EN 28030:1993. Popisuje metodu zkoušení hořlavosti hadic využívaných pro podzemní těžbu, zvláště pro těžbu uhlí. Při požadavcích na hořlavost/následné žhnutí je třeba přihlédnout k příslušné předmětové normě hadic. Zkouška podle této normy je laboratorní zkouškou v malém měřítku a je proto důležité zdůraznit, že získané výsledky mohou sloužit pouze k orientaci a nedovolují předpovídat chování hadic při požáru. Je to především třídící zkouška jakosti a používá se po mnoho let k určení vhodnosti hadic pro podzemní použití v uhelných dolech. Normalizován je postup zkoušky: "Při tlumeném osvětlení se hořák seřídí podle ISO 340 ve svislé poloze. Během zkoušky musí hořák stát šikmo pod úhlem 45° k vodorovné rovině. Horní část hořáku musí být vzdálena (50 ± 2) mm od zkušebního vzorku a plamen musí být namířen na střed zkušebního vzorku pod úhlem 90° k podélné ose vzorku. Plamen naráží na zkušební vzorek po dobu (60 ± 1) s a pak se hořák oddálí. Po oddálení hořáku se zaznamená doba hoření (přetrvávání plamene) a následného žhnutí u všech šesti zkušebních vzorků a vypočítají se střední hodnoty dob hoření a žhnutí." Je normalizováno zejména zkušební zařízení, protokol o zkoušce apod. ČSN EN 28030 (63 5218) byla vydána v březnu 1995.