ČSN EN 302-2

Národní norma je identická s EN 302-2:1992. Zkušební postupy pro klasifikaci lepidel pro nosné dřevěné konstrukce jsou uvedeny v: EN 302: Část 1: - Stanovení podélné smykové pevnosti lepeného spoje tahovou zkouškou. Část 2: Stanovení odolnosti proti delaminaci (laboratorní postup). Část 3: - Stanovení vlivu poškození dřevěných vláken kyselinami při střídání teploty a vlhkosti na příčnou pevnost v tahu. Část 4: - Stanovení vlivu smrštění dřeva na smykovou pevnost. Popisuje zkušební postup stanovení odolnosti lepených spojů proti delaminaci. Metoda je vhodná pro následující použití: a) k zatřídění lepidla do jednoho z typů, uvedených v EN 301; b) ke stanovení použitelnosti a jakosti lepidel pro nosné dřevěné konstrukce; c) k porovnání vlivů zvolených podmínek lepení, různého klimatického působení a expozice zkušebních těles před a po slepení na pevnost lepeného spoje. Zkušební postup je vhodný ke zjištění charakteristik pevnosti pro klasifikaci lepidel pro nosné dřevěné konstrukce a jejich vhodnosti při použití v daných klimatických podmínkách. Metoda není vhodná ke zjišťování numerických konstrukčních hodnot a nereprodukuje chování lepených stavebních konstrukcí při použití. Nelze ji použít ke stanovení vhodnosti lepidel pro výrobu dílců ze dřeva. Normalizována je podstata zkoušky: "Slepené laminované vzorky se podrobí jednomu nebo dvěma cyklům ovlhčení/sušení. Vzorky se ovlhčí ponořením do vody přičemž se střídá vysoký tlak a vakuum. Potom se rychle osuší proudem suchého vzduchu. Hodnotí se rozsah delaminace slepu jakožto výsledek tohoto působení a porovná se s celkovou délkou slepu každé čelné plochy vzorku." ČSN EN 302-2 (66 8532) byla vydána v srpnu 1995.