ČSN EN ISO 1872-1

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 1872-1:1999. Evropská norma EN ISO 1872-1:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 1872-1:1993 byl převzat CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato norma sestává ze dvou částí: Část 1: Systém označování a základy pro specifikace a Část 2: Příprava zkušebních těles a stanovení vlastností. Tato první část (ČSN EN) ISO 1872 stanovuje systém označování polyethylénu (PE), který je možno použít jako základ pro specifikace. Typy polyethylénu se navzájem rozlišují pomocí klasifikačního systému, který je založen na příslušném rozsahu hodnot označujících vlastností: a) teplota, b) hmotnostní index toku taveniny, a na údajích o uvažované aplikaci a/nebo způsobu zpracování, důležitých vlastnostech, aditivech, pigmentech, plnivech a ztužovadlech. Hygienicky nebo bezpečnostně je zajímavý písmenný kód datového bloku 2 (tabulka 1), který charakterizuje důležité vlastnosti, přítomnost aditiv, pigmentů apod. Tak např.: A = Zpracovatelská stabilizace, B = Antiadhesní stabilizace, C = Barevný materiál, D = Prášek, E = Lehčený materiál, F = Speciální charakteristiky hořlavosti, G = Pelety a granule, H = Tepelná stabilizace, K = Deaktivace kovů, L = Stabilizace světelná a proti stárnutí, M = Nukleovaný materiál, N = Natural (bez pigmentů), P = Rázově odolný materiál, R = Separační činidlo, S = Materiál s obsahem maziv, T = transparentní materiál, X = Síťovaný materiál, Y = Zvýšená elektrická vodivost a Z = Antistatická úprava. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Systém označování a kapitolu 4 - Příklady označování. Norma dále uvádí normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 1872-1 (64 3010) byla vydána v únoru 2000. Nahradila ČSN 64 3020 z 22.11.1983.