ČSN EN ISO 2320

Tato evropská norma stanoví mechanické a funkční vlastnosti samojistných šestihranných matic z oceli (včetně matic s přírubou) zkoušených při teplotě okolí 10 °C až 35 °C. Při vyšší a nižší teplotě se vlastnosti mění. Platí pro samojistné matice - s jmenovitým průměrem závitu do 39 mm včetně; - s profilem závitu ISO podle ISO 68; - s kombinacemi průměr/rozteč podle ISO 261; - s tolerancí závitu 6H podle ISO 965-2; - se stanovenými mechanickými požadavky; - s rozměry stanovenými v rozměrových normách matic, které obsahují odkazy k této mezinárodní normě; - s teplotním rozsahem -50 °C až +300 °C pro celokovové matice; - s teplotním rozsahem -50 °C až +120 °C pro matice s nekovovou vložkou1) . Neplatí pro matice s požadovanými speciálními vlastnostmi, které mohou vyžadovat speciální materiály nebo povlaky ke zlepšení - svařitelnosti; - odolnosti proti korozi; - funkce mimo výše stanovené teplotní rozsahy. Samojistná funkce klesá s opakovaným použitím. Uživatel matice by měl zvážit důsledky omezené funkčnosti před opětovným použitím. POZNÁMKA - Informace o požadavcích na krouticí moment/předpínací sílu a zkoušení jsou uvedeny v příloze C. Tyto funkční požadavky a příslušející zkušební postupy jsou dosud diskutovány a nemohou být v současné době stanoveny závaznými. 1) Pečlivým výběrem nekovových matriálů může být po dohodě mezi uživatelem a výrobcem dosaženo vyšší provozní teploty.