ČSN EN ISO 5817

Norma určuje stupně kvality podle vad svarových spojů zhotovených tavným svařováním (kromě elektronového a laserového svařování) pro všechny druhy ocelí, niklu, titanu a jejich slitiny. Platí pro tloušťky materiálu větší než 0,5 mm. Zahrnuje plně provařené tupé svary a veškeré koutové svary. Zásady této mezinárodní normy lze také použít pro částečně provařené tupé svary. Stupně kvality svarových spojů ocelí svařovaných elektronovým a laserovým svařováním jsou uvedeny v ISO 13919-1. Norma uvádí tři stupně kvality, označené B,C a D, aby bylo možné použití pro širokou řadu svařovaných výrobků. Stupeň kvality B odpovídá nejvyššímu požadavku na kvalitu zhotoveného svaru. Stupně kvality odpovídají kvalitě ve výrobě a ne vhodnosti použití vyrobeného produktu. Tato mezinárodní norma se používá pro: - nelegované a legované oceli; - nikl a slitiny niklu; - titan a slitiny titanu; - ruční, mechanizované a automatické svařování; - všechny polohy svařování; - všechny druhy svarů, například tupé svary, koutové svary a spoje odboček; - následující metody svařování a jejich definované varianty v souladu s ISO 4063: - 11 obloukové svařování tavící se elektrodou bez ochranného plynu; - 12 svařování pod tavidlem; - 13 obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu; - 14 obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranném plynu; - 15 plazmové svařování; - 31 plamenové svařování s kyslíkem (pouze pro ocel). Metalurgická hlediska, například velikost zrna, tvrdost, nejsou v této normě zahrnuta.