ČSN EN ISO 9015-2

Tato část ISO 9015 specifikuje zkoušení mikrotvrdosti na příčných řezech svarových spojů kovových materiálů s vysokými gradienty tvrdosti. Odpovídá zkouškám tvrdosti podle Vickerse podle ISO 6507-1, obvykle se zkušebním zatížením 0,98 N nebo menším než 49 N (HV 0,1 nebo menším než HV 5). POZNÁMKA: Zkoušení zabezpečuje, že je stanovena nejvyšší a/nebo nejnižší tvrdosti obou mateřských materiálů (v případě různých materiálů obou mateřských materiálů) a svarového kovu. Tato část ISO 9015 nezahrnuje zkoušení tvrdosti svarů při zatíženích 49,03 N a vyšším, pro které platí ISO 9015-1. Tato část ISO 9015 neplatí pro zkoušení tvrdosti podle Vickerse odporových bodových svarů a švových svarů, pro které platí ISO 14271. Tato část ISO 9015 neplatí pro zkoušení tvrdosti velmi úzkých svarů, například typicky provedených laserovým nebo elektronovým svařováním, pro které platí ISO 22826.