ČSN EN ISO 9717

Norma stanoví požadavky na zpracování železných kovů, hliníku, zinku, kadmia a jejich slitin za účelem vytváření povlaků skládajících se v podstatě z anorganických fosforečnanů (fosfátových povlaků). Tyto povlaky jsou určeny k tomu, aby po dalších úpravách chránily podkladový kov proti korozi a zlepšovaly odolnost kluzných ploch proti opotřebení, přilnavost organických povlaků a usnadňovaly tváření za studena. Fosfátové konverzní povlaky se vytvářejí z lázní, jejichž hlavními složkami jsou vhodné dihydrogenortofosforečnany. Tyto povlaky se nanášejí především na železné materiály, hliník, zinek a kadmium. Jejich plošná hmotnost a zdánlivá hustota bývají různé v závislosti na materiálu a stavu povrchu součástí, na předchozím mechanickém a chemickém zpracování součástí a na podmínkách fosfátování. Všechny fosfátové konverzní povlaky jsou více či méně pórovité, lze je však následně značně utěsnit.