Menu
0
Total price
0 €
PRICES include / exclude VAT
Homepage>ČSN ISO 10348 - Fotografie - Odpadní vody po zpracování - Stanovení obsahu stříbra
Vydáno: 01.11.1997
ČSN ISO 10348 - Fotografie - Odpadní vody po zpracování - Stanovení obsahu stříbra

ČSN ISO 10348

Fotografie - Odpadní vody po zpracování - Stanovení obsahu stříbra

Format
Availability
Price and currency
Česky Hardcopy
In stock
12.65 €
Označení normy:ČSN ISO 10348
Třídící znak:666823
Počet stran:24
Vydáno:01.11.1997
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:26296
DESCRIPTION

ČSN ISO 10348

Norma je identická s ISO 10348:1993. Tato norma obsahuje metody ke stanovení obsahu stříbra v odpadních vodách po fotografickém zpracování včetně metodiky odběru vzorků, jejich uchovávání a analýzy. Jsou známé tři analytické metody se dvěma pomocnými postupy zpracování vzorků: a) metoda plamenové atomové absorpční spektroskopie (AAS), b) dvě potenciometrické jodidové titrační metody (PT). Způsob zpracování závisí na zvolených analytických metodách a na formě vzorku. Jestliže se pro analýzu zvolí metoda AAS, lze vzorky upravené jodkyanem analyzovat přímo. U metody PT existují dva digesční postupy: Digesce A u odpadních vod s nízkým obsahem solí a digesce B u vzorků s vysokým obsahem pevných látek. Podstata normalizovaných zkoušek i jejich provádění je podrobně popsáno. Norma se skládá z těchto kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Podstata metody, kapitola 4 - Spolehlivost, kapitola 5 - Opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kapitola 6 - Činidla, kapitola 7 - Laboratorní sklo, kapitola 8 - Odběr a předběžná úprava vzorků, kapitola 9 - Příprava zkoušeného vzorku, kapitolu 10 - Analýza atomovou absorpční spektroskopií (AAS) a kapitolu 11 - Analýza potenciometrickou jodidovou titrací (PT). Konečně je k normě připojena normativní Příloha A, která obsahuje návod na přípravu činidel. Za pozornost stojí již citovaná kapitola 5, která podrobně rozebírá mnohá nebezpečí a rizika. Z ní citujeme: "5.1 Upozornění na nebezpečí. Některé z chemikálií uvedených ve zkušebních postupech jsou žíraviny, jedy, nebo látky jinak nebezpečné. Bezpečná laboratorní práce s chemikáliemi vyžaduje používání ochranných skel nebo ochranných brýlí, gumových rukavic a jiných ochranných prostředků (např. ochranné masky a ochranné štíty) všude, kde je to vhodné. U obzvláště nebezpečných látek jsou uvedena zvláštní upozornění na nebezpečí v textu a v poznámkách pod čarou, avšak běžná opatrnost je nutná u každého chemického postupu. Při prvém uvedení nebezpečné látky v popisu postupu je nebezpečí vyznačeno slovy "kód nebezpečnosti" a kódem sestávajícím z písmene uvnitř lomených závorek "< >", který vyjadřuje druh nebezpečí. (Dvojité závorky "<< >>" se používají ve zvláště nebezpečných případech.) V dalších ustanoveních vyžadujících práci s těmito nebezpečnými látkami se uvádí pouze kód nebezpečnosti. V jednom odstavci se tento kód používá pro danou látku pouze jednou. Podrobné pokyny týkající se práce s chemikáliemi a jejich zředěnými roztoky přesahují rámec této normy. Zaměstnavatel musí své zaměstnance zapracovat a poskytnout jim informace o bezpečnosti a ochraně zdraví v souladu se zákonnými předpisy. Účelem systému kódů nebezpečnosti používaných v této normě je poskytnout uživatelům informaci; tento systém nemusí být nutně v souladu se zákonnými požadavky na označování, které mohou být v jednotlivých zemích odlišné. Výrobcům se důrazně doporučuje, aby každému, kdo s těmito chemikáliemi přichází do styku, poskytli odpovídající informace o nebezpečí, manipulaci, použití a likvidaci chemikálií.5.2 Kódy nebezpečnosti. <B> Škodlivé při vdechnutí, <C> Škodlivé při přímém styku, <S> Škodlivé při požití, <<S>> Požití může ohrozit život, <F> Hořlavina a <O> Okysličovadlo. 5.3 Bezpečnostní opatření. Při všech operacích s pipetami musí být používány pipety s bezpečnostním baničkou nebo pipety s pístem. Toto upozornění na nebezpečí má zásadní důležitost. Digesční postupy musí být prováděny v digestoři. Může se při nich vyvíjet kyanovodík nebo jiné jedovaté látky. Při všech laboratorních pracích musí být nasazeny ochranné brýle. Jodkyan lze rozložit pomocí chlornanu sodného." Jak upozorňuje čl.5.1 jsou i na dalších místech normy speciální upozornění na ochranu zdraví. je to např. v úvodu čl.9.3.2 "Digesce vzorku (Kjeldahl)" a čl.9.3.3 "Úprava pH vzorku". Upozornění v čl. 9.3.2 zní: "Je nutné používat digestoř s ochranným štítem. Při práci je nutné používat rukavice, ochranné brýle a zástěru. Zahřívá se v digestoři s odpovídající ventilací. Při přidávání kyselin nebo peroxidu může nastat bouřlivý var. Uvolňuje se hustý bílý dým (SO3), který je jedovatý a proto je nutno se vyvarovat vdechnutí." Upozornění v čl.9.3.3. zní: "Jestliže se do koncentrované kyseliny sírové (<<C>>)přidává voda příliš rychle, dochází k prudkému varu a rozstřikování. Voda se přidává v malých dávkách za dokonalého míchání a mezi jednotlivými dávkami se ponechá dostatek času na vychladnutí., Hrdlo baňky nesmí směřovat proti osobám. Roztok se zahřeje, aby se rozpustily krystalické soli a potom se ochladí." Kromě toho, ve smyslu čl.5.2 se skoro v každém odstavci normy objevují u chemických látek kódy v (<>) nebo v (<<>>). ČSN ISO 10348 (66 6823) byla vydána v listopadu 1997.