ČSN ISO 21940-21

Tato část ISO 21940 specifikuje požadavky na hodnocení vlastností strojů pro vyvažování rotujících součástí následujícími zkouškami: a) zkouška minimální dosažitelné zbytkové nevyváženosti, zkouška Umar; b) zkouška koeficientu redukce nevývažku, zkouška URR; c) zkouška ovlivnění dvojicovou nevyvážeností u strojů pro vyvažování v jedné rovině; d) zkouška kompenzátoru. Tyto zkoušky se provádějí během přejímky vyvažovacího stroje a také později, periodicky, aby bylo zajištěno, že daný stroj je schopen zvládnout konkrétní vyvažovací úkoly. Pro periodické zkoušky jsou specifikovány zjednodušené postupy. Tato část ISO 21940 se však nezabývá zkouškami jiných technických vlastností a výkonových parametrů stroje. Pro uvedené zkoušky jsou specifikovány tři typy speciálně připravených zkušebních rotorů, které se používají v širokém měřítku u horizontálních a vertikálních vyvažovacích strojů. V příloze se popisují doporučené úpravy zkušebních rotorů, vyrobených podle ISO 2953:1985. Tato část ISO 21940 navíc také zdůrazňuje důležitost formy, kterou výrobci specifikují vlastnosti vyvažovacích strojů. Používání specifikovaného formátu umožní uživateli porovnávat produkty různých výrobců. V příloze je navíc uveden návod ke způsobu, jakým uživatelé poskytují své údaje a požadavky výrobci vyvažovacích strojů. Tato část ISO 21940 je použitelná pro vyvažovací stroje nesoucí a roztáčející rotory, které jsou při vyvažovacích otáčkách v tuhém stavu, a indikující velikosti a úhlové polohy potřebných korekcí nevyváženosti v jedné nebo více rovinách. Je proto použitelná pro rotory v tuhém stavu, stejně jako pro rotory v pružném stavu vyvažované nízkootáčkovými vyvažovacími postupy. Norma se týká vyvažovacích strojů jak s pružnými, tak s tuhými ložiskovými podporami. Pro takové vyvažovací stroje jsou uvedeny technické podmínky; speciální vlastnosti, jako jsou ty, které souvisí s automatickou korekcí, však uvedeny nejsou. Tato část ISO 21940 nespecifikuje vyvažovací kritéria; ta jsou specifikována v ISO 1940-1 a ISO 11342.