ČSN ISO 226

Křivky definující kombinace kmitočtu a hladiny akustického tlaku čistých tónů, které jsou vnímány jako stejně hlasité, vyjadřují základní vlastnost lidského sluchového systému a mají základní význam v oblasti psychoakustiky. Spolu s údaji o prahu slyšení v podmínkách volného a difúzního pole byly tyto křivky stejné hlasitosti stanoveny v ISO 226:1987. Během technické revize ISO 226:1987 bylo rozhodnuto oddělit údaje o prahových a nadprahových hodnotách do dvou dokumentů, protože dostupné údaje o stejné hlasitosti nebyly dostatečné a byly zapotřebí údaje o prazích slyšení. Prahové hodnoty byly uvedeny v ISO 389-7:1996 Akustika - Referenční nula pro kalibraci audiometrických přístrojů - Část 7: Referenční práh akustického tlaku v podmínkách volného a difúzního pole, která je součástí řady mezinárodních norem týkajících se referenčních nulových hodnot pro kalibraci audiometrických přístrojů. Křivky stejné hlasitosti jsou uvedeny v této normě. Údaje uvedené v ISO 226:1987 byly revidovány.