ČSN ISO 2631-1

Norma definuje a číselně stanovuje nejvyšš přípustné hodnoty expozice vibracím přenášeným z pevných povrchů na lidský organismus ve frekvenčním rozsahu 1 až 80 Hz. Je ji v rámci daného frekvenčního rozsahu možno používat pro periodické vibrace a stochastické nebo nepravidelné vibrace se spojitým frekvenčním spektrem. Předběžně ji je možno také používat pro rázy, pokud je jejich energie obsažena ve frekvenční oblasti od 1 do 80 Hz. Podrobně definované nejvyšší přípustné hodnoty jsou stanoveny pro tři všeobecně uznávaná kritéria a sice pro zajištění ochrany konfortu, pracovní výkonnosti a bezpečnosti nebo zdraví. Limitní hodnoty sestavené na základě těchto kritérií se v této normě nazývají "hranice snížené pohody", "hranice snížené výkonnosti vlivem únavy" a "nejvýše přípustná expozice". Podle uvedených kritérií jsou nejvyšší přípustné hodnoty určeny kmitočtem vibrací, hodnotou zrychlení, dobou expozice a směrem vibrací vůči trupu. Směr je definován v souladu s uznávanými anatomickými osami lidského těla. Jakékoliv údaje uvedené v této normě nelze extrapolovat na kmitočty vně frekvenčního rozsahu 1 až 80 Hz. ISO 2631-1 je jednou z částí mezinárodní normy, která je sestavena ze souboru, obsahující tyto části: Část 1 Všeobecné požadavky. Část 2 Hodnocení expozice člověka vibracím a rázům v budovách (1 až 80 Hz). Část 3 Hodnocení expozice celkovým vertikálním vibracím ve směru osy z ve frekvenčním rozsahu 0,1 až 0,63 Hz. Část 4 Hodnocení expozice posádky vibracím na palubě zámořských lodí (1 až 80 Hz)