ČSN ISO 4359

Tato mezinárodní norma se zabývá měřením průtoku v řekách a v umělých kanálech při ustáleném nebo pomalu se měnícím proudění pomocí určitých druhů žlabů, ve kterých vzniká stojatá vlna nebo kritická hloubka. Byla vyvinuta celá řada žlabů, ale v této normě jsou brány v úvahu pouze ty, které byly obecně akceptovány na základě přiměřeného zkoušení v laboratoři i v terénu a které proto nevyžadují kalibraci na místě. Uvažované podmínky proudění jednoznačně závisí na hladině vody před žlabem. Proudění před žlabem musí proto být podkritické, přičemž ve zúžení dochází k jeho zrychlení a přechodu přes kritickou hloubku. Hladina vody za objektem musí být natolik nízká, aby neměla vliv na jeho provoz. Tato mezinárodní norma se používá pro tři běžně užívané typy žlabů pokrývající široký rozsah použití, a to žlab s hrdlem pravoúhlého průřezu, s hrdlem lichoběžníkového průřezu a s hrdlem průřezu tvaru U. Tato norma se nepoužívá pro tvar žlabu, na který je odkaz v literatuře (někdy se nazývá Venturiho žlab), v němž proudění zůstává podkritické v celém žlabu. Tento tvar žlabu je založen na stejném principu jako Venturiho trubice používaná v uzavřeném potrubí a opírá se o měření výšky na dvou místech a použití Bernoulliho rovnice.