Tato norma specifikuje stanovení rozpuštěných bromičnanů ve vodách metodou kapalinové chromatografie iontů, v rozsahu citlivosti 0,5 µg/l až 1 000 µg/l (po eventuálním předběžném zkoncentrování nebo zředění). Předběžná úprava vzorku zahrnuje odstranění ozonu, tuhých látek a snížení obsahu chloridů, síranů uhličitanů, hydrogenuhličitanů a kovů měničem kationtů. Oddělení bromičnanů kapalinovou chromatografií probíhá buď přímo na dělicí koloně, nebo po eluci bromičnanů z koncentrační kolony, pokud bylo zařazeno předběžné zkoncentrování vzorku. Jako stacionární fáze se používá měnič aniontů, jako mobilní fáze slouží zpravidla vodné roztoky solí slabých jednosytných a dvojsytných kyselin. K detekci bromičnanů se používá vodivostní detektor v kombinaci se supresorem (měnič kationtů) snižujícím konduktivitu mobilní fáze.
