ČSN 06 1101

Norma platí pro konstrukci a výrobu otopných těles pro zařízení ústředního vytápění obytných, pracovních a účelových prostorů a stanoví jejich technické parametry a postup při výpočtu velikosti otopných těles. Norma platí i pro dovážené, popř. licenční výrobky. (Otopným tělesem podle této normy se rozumí povrchový výměník tepla, který je součástí otopné soustavy, umístěný ve vytápěném prostoru. Teplo je z ústředního rozvodu přiváděno teplonosnou látkou /voda, pára aj./ na vnitřní povrch otopného tělesa.) Norma se tedy týká "radiátorů" a normalizuje vedle výpočtů i měření jejich tepelných výkonů. Nákresy otopných těles jsou v příloze 1 a 2. V dalších přílohách pak např. srovnávací listy tepelných modulů (přílohy 3 až 5) a součinitelé pro přepočet tepelných výkonů (přílohy 8 a 9). ČSN 06 1101 byla schválena 26.6.1979 a nabyla účinnosti od 1.4.1981. Nahradila návrh ČSN 06 1101, jehož zveřejnění bylo schváleno 25.1.1973. "Změnou a)-11/1987" se s účinností od 1.1.1988 provádí v normě řada technických doplňků a změn. "Změnou 2)-2/1992" se s účinností od 1.4.1992 doplňuje název normy (v anotaci provedeno) a dále ruší přílohy 6 a 7, které nahradila ČSN 06 1102.