ČSN 13 0020

Jde o návrh normy, který platí pro volbu materiálu, konstrukci, výrobu, zkoušení a dodávání tlakových ocelových a litinových potrubí a jejich částí, u nichž teplota stěny nepoklesne za provozu pod 0°C. Neplatí pro: parní a vodní potrubí u kotelních zařízení s parními nebo horkovodními kotli, jakož i pro potrubí spojující kotle s parními turbínami a potrubí spojující příslušenství turbín, kondenzací, chladicí věže v tepelných centrálách apod; potrubí s radioaktivními látkami. Stanoví základní technická pravidla pro stavbu potrubí a nepostihuje zvláštnosti vyskytující se u některých speciálních potrubí. Pro armatury platí příslušné technické normy oboru armatur. Norma určuje hlavní požadavky z hlediska bezpečnosti provozu s ohledem na materiál, konstrukci, výrobu, zkoušení a dodávání potrubí a jeho částí. Pokud se na potrubí použije materiál nebo výrobní či zkušební způsoby, pro něž nejsou dosud ustanovení v příslušných ČSN nebo ON, je výrobce povinnen vypracovat doplňující technické předpisy doložené technickým zdůvodněním, popř. posudkem oprávněného výzkumného nebo vědeckého ústavu. Doplňující předpisy musí obsahovat veškeré technické požadavky a způsob zkoušek, kterými bude prokázáno splnění těchto požadavků. Velmi rozsáhlý návrh normy (cca 500 článků) obsahuje velmi podrobná ustanovení pro potrubí, a to zejména požadavky na materiál, jeho rozdělování nebo spojování (sváření) a pak i pro provádění zkoušek a kontroly (např. prozařováním). V tab. 11, vztahující se právě ke kontrole prozařováním se stanoví rozsah této kontroly a jmenovitě požaduje, aby v případě potrubí pro nebezpečné látky (toxické, výbušné, leptající) byl rozsah kontroly prozářením dvojnásobný. ČSN 13 0020 byla vydána na zkoušku - návrh schválen 4.8.1971. Připomínky měly být uplatněny do 31.12.1974. Návrh normy platil ještě 31.12.1995.