ČSN 18 6330

Norma je překladem ST SEV 5983-87. Pro potřeby ČSFR je doplněn čl.5.1.2 o ustanovení, označené "čs. doplněk". Norma platí pro elektrické servomotory se stálou rychlostí, určené pro dálkové ovládání a pro automatickou regulaci, které jsou základní součástí prostředků měření a řízení technologických procesů. Platí také pro servomotory určené pro speciální použití např. v atomových elektrárnách. Podle čl.1.4 se servomotory dělí - podle ochrany před vznikem požáru - na obyčejné a nevýbušné. Na ustanovení tohoto čl. v podstatě navazuje čl.4.8, který uvádí, že servomotory v nevýbušném provedení musí být vyrobeny podle ČSN 33 0370, resp. ČSN 33 0372 ve skupině výbušnosti II B a teplotní třídě T 4. S tímto ustanovením koresponduje čl.5.3. 17 o zkoušce nevýbušnosti, která se provádí podle ČSN 33 0370, ČSN 33 0372 a ČSN 33 0375. Jsou normalizovány názvosloví, základní parametry, technické požadavky, zkušební metody a konečně značení, doprava a skladování. ČSN 18 6330 byla schválena 26.11., 1990 a nabyla účinnosti od 1.9.1991. Nahradila ČSN 18 6310 z 7.10.1981, ČSN 18 6313 z 20.3.1984 a ČSN 18 6320 z 7.10.1981.