ČSN 34 1390

Norma platí pro projektování, provádění a zřizování hromosvodů i ostatních zařízení, sloužících k ochraně budov a objektů před bleskem a před ostatními škodlivými účinky atmosférické elektřiny (například indukčními). Platí v plném rozsahu pro nová zařízení hromosvodů a pro nové části při doplňování a rozšiřování dosavadních hromosvodů. Pro stará zařízení hromosvodů a jejich opravy a rekonstrukce platí v rozsahu vymezeném článkem 241 až 245. Mimo základní ustanovení (kapitola II), uvádí norma zásady řešení ochrany budov a objektů před bleskem (kapitola III), řešení a provedení hromosvodů (kapitola IV), požadavky na rekonstrukce starých hromosvodů (kapitola V) a konečně požadavky na zkoušení a revize (kapitola VI). v příloze 1 jsou základní názvy v oboru ochrany před bleskem, v příloze 2 vyšetření ochranného prostoru hromosvodu a v příloze 3 zemní odpory zemničů. ČSN 34 1390 byla schválena 29.1.1969 a nabyla účinnosti od 1.4.1970. Nahradila ČSN 34 1390 z 21.3.1955. "Změnou a)-11-12/1979" se s účinností od 1.5.1980 doplňují tři články (191, 195 a 196). "Změnou b)-5/1985" se s účinností od 1.7.1985 mění ustanovení několika článků a ruší další v souvislosti s vydáním ČSN 33 2050 z roku 1984 a také ČSN 33 2130. "Změnou c)-1/1988" se s účinností od 1.3.1988 mění ustanovení pěti článků, týkající se především uzemnění. "Změnou 4)-12/1996", vydanou v prosinci 1996, se s účinností od 1.1.1997 doplňuje text čl. 71, 72 a 86.