ČSN 38 1911

Norma platí pro navrhování, stavbu, zkoušení a provozování tlakovzdušných zařízení, určených pro elektrické rozvodny a rozváděče, v nichž se používá stlačeného vzduchu k ovládání spínacích přístrojů, zhášení oblouku v tlakovzdušných vypínačích, popř. k větrání těchto vypínačů. Vztahuje se na všechna rozvodná zařízení až do napětí 400 kV. Účelem normy je sjednotit způsoby navrhování tlakovzdušných zařízení pro rozvodny a rozváděče a stanovit požadavky na výrobu, montáž, zkoušení a provoz těchto zařízení tak, aby byla zajištěna stálá dodávka stlačeného vzduchu v požadovaném množství a kvalitě. Prakticky celá norma (čl. 50 až 279) obsahuje technické požadavky s řadou vzorců pro výpočty. Mnohá ustanovení mají bezpečnostní charakter, zejm. pro elektrická a tlaková zařízení. Obecné hygienické požadavky jsou soustředěny v čl. 215 až 219 (osvětlení, které je řešeno odkazem na jiné normy) a v čl. 220 až 239 (stavební úpravy). V těchto článcích, konkrétně v čl. 221, je řešeno chvění, opět odkazem na jiné platné normy. V čl. 222 je normalizována hladina hluku uvnitř kompresorovny při chodu všech kompresorů na 90 dB(A) s tím, že při vyšší hladině než 70 dB(A) je třeba pracovníky vybavit vhodnou protihlukovou ochranou. ČSN 38 1911 byla schválena 19.4.1967 a nabyla účinností od 1.1.1968. "Změnou a)-7/1973" se s účinností od 1.10.1973 provádí drobná úprava textu normy. "Změnou b)-7/1983" se s účinností od 1.9.1983 provádí opět drobná úprava textu normy (doplňuje se jeden odstavec v čl. 253).