ČSN 64 1301

Norma platí pro výrobu, zkoušení, vzorkování, balení, dopravu, skladování a používání epoxidových pryskyřic. Jsou to reaktoplasty obsahující epoxidové skupiny, které po vytvrzení vytvoří makromolekulární síť. Ve všeobecné části jsou pak uvedeny klasifikační skupiny těchto pryskyřic zároveň s příklady klasifikace. Přesto, že jde o technickou normu pro určitou skupinu výrobků, má norma má obvyklou strukturu předmětových technických norem pro chemické sloučeniny, látky nebo přípravky. V části všeobecně (čl.5) jsou uvedeny vlastnosti této skupiny výrobků. (V některých případech jsou klasifikovány podle předpisů o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, většinou mající místní účinek na pokožku a sliznice. Pokud by měly být použity pro plasty, přicházející do styku s poživatinami, požaduje se povolení hlavního hygienika ČR a SR.) V části zkoušení (čl.12) je odkaz na ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, jíž je třeba dodržovat při provádění zkoušek. V části balení a označování je v čl. 35 uvedeno, že se uvádějí i "další údaje předepsané normou jakosti včetně stupně požárního nebezpečí". Konečně v příloze jsou podrobné údaje o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, charakterizující akutní účinek nevytvrzených pryskyřic, tvrdidel a rozpouštědel a uvádějící technická preventivní opatření při práci. Je též zopakována v době schválení normy platná NPK-P pro toluen ( 200 mg.m-3 a 1000 mg.m-3). Dále je připomenuta celá řada organizačních opatření a povinností výrobců i zpracovatelů epoxidových opraskyřic, orientovaná především na prevenci kožních alergií. Konečně jsou uvedeny podrobné pokyny pro první pomoc při zasažení očí, pokožky a oděvu, při nadýchání a při náhodném požití. (Celá příloha má dvě a půl strany!) ČSN 64 1301 byla schválena 30.8.1990 a nabyla účinnosti od 1.10.1991. Nahradila ČSN 64 1301 z 18.8.1971.