ČSN 73 3052

Norma platí pro násypy, zásypy a obsypy z elektrárenského popela a popílku a práce s nimi přímo související. Neplatí pro konstrukce z jiných materiálů jako je např. škvára, struska apod. V násypech popely a popílky nahrazují horniny a zeminy. V zásypech nahrazují nevhodné zeminy a horniny. Popel podle této normy je nerostný zbytek po spalování tuhých paliv, složený převážně z popílku a částečně ze škváry a strusky. Popílek tvoří nejjemnější část popela z hlediska zrnitosti. Popílek podle této normy je nerostný zbytek po spalování tuhých paliv, pozůstávající převážně z malých částeček křemičitanového skla, získaný zachycováním z plynných zplodin v různých odlučovacích zařízeních, připojovaných zpravidla k velkým topeništím na spalování práškového uhlí. Jsou normalizovány všeobecné požadavky, technické požadavky na popel a popílek, údaje o zatřídění popelů a popílků, požadavky na přemísťování popela a popílku a dále pak na násypy, zásypy a obsypy, skládky popela a popílku, práce pomocné a zabezpečovací a nakonec na kontrolu a prověřování dodávek. Ve zvláštní kapitole XI. "Bezpečnost a ochrana zdraví pracujících" je jediném čl. 57 uvedeno, že ochrana zdraví pracujících i veřejného zájmu vyžadují, aby provádění násypů, zásypů a obrysů z popela a popílku se řídilo příslušnými předpisy. (Norma má na mysli výnosy MSt "B".) Požadavky na ochranu životního prostředí jsou obsaženy na několika místech: V čl. 10 se požaduje chránit pitnou vodu před výluhy z popela a popílku. V čl.19 (část o průkazních zkouškách) je požadován chemický rozbor popelů a popílků, a to na vyluhovatelnost Ca, Mg, Na, K, Fe, SO4, Cl, NO3, HCO3, CO3. Tedy žádných ekologicky nebezpečných iontů. V čl. 24 o přemísťování popílku se upozorňuje na nutnost zabránit prášení. Překvapivě zní čl. 51: "Popel nebo popílek se sype na dočasné skládky jen výjimečně; trvalé skládky se z popela nebo popílku nezřizují". To odporuje skutečnosti. ČSN 73 3052 byla schválena 2.4.1976 a nabyla účinnosti od 1.10.1977.