Tato norma platí pro navrhování a posuzování ocelových konstrukcí mostů pozemních komunikací, mostů železničních (drah celostátních, regionálních, speciálních a vleček), tramvajových mostů, mostů sdružených, lávek pro chodce a ocelových konstrukcí objektů mostům podobných, pro jejichž projektování, prostorové uspořádání a zatížení platí ČSN 73 6201:1995 a ČSN 73 6203:1986. Norma stanoví požadavky pro navrhování a posuzování ocelových mostních konstrukcí, jimiž doplňuje a upřesňuje požadavky ČSN 73 1401:1998, které, nejsou-li touto normou upraveny, zůstávají v platnosti. Ustanovení této normy platí též pro ocelové části mostů, které jsou zhotoveny převážně z jiných materiálů než z oceli a pro zatímní konstrukce mostního charakteru. Tato norma pokrývá pouze požadavky na únosnost, použitelnost a trvanlivost mostní konstrukce. Ostatní požadavky pro návrh nejsou v normě uvedeny. Ustanovení této normy platí pouze pro mostní konstrukce vyrobené v souladu s ČSN 73 2603:1996 nebo ENV 1090-5 (předpokládá se zavedení do ČSN). Normu lze použít na ověření spolehlivosti existujících mostních konstrukcí a při navrhování jejich rekonstrukcí při současném uplatnění ustanovení ČSN 73 0038:1986. Pokud jsou ustanovení této normy vázána na požadavky "příslušného úřadu", rozumí se jím Ministerstvo dopravy a spojů ČR, nebo organizace tímto ministerstvem pověřené.
