Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN 13565-2+AC - Stabilní hasicí zařízení - Pěnová zařízení - Část 2: Navrhování, konstrukce a údržba
Sponsored link
Vydáno: 01.05.2021
ČSN EN 13565-2+AC - Stabilní hasicí zařízení - Pěnová zařízení - Část 2: Navrhování, konstrukce a údržba

ČSN EN 13565-2+AC

Stabilní hasicí zařízení - Pěnová zařízení - Část 2: Navrhování, konstrukce a údržba

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Česky Tisk
Skladem
405 Kč
Koupit včetně změn
Označení normy:ČSN EN 13565-2+AC
Třídící znak:389221
Počet stran:44
Vydáno:01.05.2021
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:512314
Popis

ČSN EN 13565-2+AC

(38 9221) Tento dokument specifikuje požadavky a popisuje metody pro navrhování, instalaci, zkoušení a údržbu pěnových hasicích zařízení na těžkou, střední a lehkou pěnu. Pěnová zařízení se mohou používat k potlačení úniku toxických par, ale toto použití není předmětem tohoto dokumentu. Tento dokument poskytuje osobám se znalostmi a zkušenostmi při určování výběru pěnových hasicích zařízení návod pro navrhování různých pěnových zařízení tak, aby byla účinná při ochraně proti specifickým druhům nebezpečí. Při uplatňování této technické normy má posuzování rizik provádět kvalifikovaná a zkušená osoba, a to jak u nových, tak u existujících zařízení; posuzování rizik však není předmětem tohoto dokumentu. Tento dokument neřeší analýzu rizik, kterou provádí kompetentní osoba. Žádné ustanovení tohoto dokumentu není míněno tak, aby omezovalo nové technologie nebo alternativní provedení za předpokladu, že nebude snížena úroveň hasicí schopnosti předepsaná v této technické normě a bude doložena dokumentovanými důkazy/protokoly o zkouškách. Všechna pěnová zařízení jsou obecně nevhodná pro: - chemické látky, jako např. nitrát celulózy, které uvolňují dostatečné množství kyslíku nebo jiných oxidačních činidel podporujících hoření; - elektrická zařízení pod napětím, která nejsou opatřena krytem; - kovy jako sodík, draslík a slitiny sodíku a draslíku, které reagují s vodou; - nebezpečné, s vodou reagující materiály, jako je triethylhliník a oxid fosforečný; - hořlavé kovy, jako např. hliník a hořčík.