ČSN EN 137

Norma je identická s EN 137:1993. Platí pro autonomní dýchací přístroje s otevřeným dýchacím okruhem na tlakový vzduch používané jako zařízení na ochranu dýchacích orgánů. Tato norma neplatí pro únikové přístroje a potápěčské přístroje. Obsahuje minimální požadavky na autonomní dýchací přístroje s otevřeným dýchacím okruhem na tlakový vzduch. Obsahuje laboratorní a praktické zkoušky nošením výrobku, kterými se provádí porovnání s požadavky. Z rozsáhlých a z hlediska ochrany zdraví významných parametrů vyjímáme jen některé normalizované znaky. Např. norma uvádí v čl.5.2 Materiály: "O materiálech, které mohou přijít do přímého styku s pokožkou uživatele přístroje, nesmí být známo, že způsobují podráždění nebo mají negativní účinek na zdraví." Dále pak v čl.5.3 Čištění a dezinfekce: "Užívané materiály musí být stálé vůči čistícím a dezinfekčním prostředkům, které doporučuje výrobce." Konečně za pozornost stojí normalizovaný dýchací odpor pro přístroj bez přetlaku v čl.5.9.2.2.1: "Pro dýchací přístroj bez přetlaku nesmí vdechovací odpor překročit 700 Pa. Vydechovací odpor nesmí překročit 300 Pa. Zkoušení podle 6.3.1.2.1." Dále je obdobně normalizován dýchací odpor v čl.5.9.2.2.2 pro přístroj s přetlakem: "Pro dýchací přístroj s přetlakem musí být udržován přetlak v podmaskovém prostoru přiléhavostí těsnicí linie lícnice masky. Vydechovací odpor nesmí překročit hodnotu 1 kPa." Dále např. v čl.5. 18 se stanoví: "Přístroj musí mít vhodné výstražné zařízení, které při poklesu tlaku v láhvi na předem stanovenou hodnotu varuje uživatele." Kromě toho v čl.5.19 se uvádí: "U akustického výstražného zařízení musí být hladina zvuku A nejméně 90 dB, jež je měřena u ucha uživatele co nejblíže od zařízení." Konečně vyjímáme z normalizované kap. 8 Návod k použití: Čl.8.4: "Instrukce musí obsahovat informaci, že dodávaný vzduch musí splňovat požadavky pro dýchatelný vzduch podle ČSN EN 132." Norma kromě toho podrobně popisuje zkoušky a v řadě případů popis doprovází schematickými instruktivními nákresy o provádění zkoušek. ČSN EN 137 (83 2240) byla vydána v únoru 1995.