ČSN EN 14625

Norma uvádí požadavky na kontinuální měřicí metodu stanovení ozonu ve venkovním ovzduší na principu fotometrického měření v ultrafialové oblasti spektra. Norma popisuje charakteristiky a soubory příslušných minimálních požadavků při výběru vhodného ultrafialového fotometrického analyzátoru za použití schvalovacích zkoušek. Zahrnuje rovněž hodnocení vhodnosti posuzovaného analyzátoru pro použití na určených stálých stanovištích s ohledem na splnění požadavků příslušných směrnic EU týkajících se požadavků na odběr vzorků, jakost výsledků a prokazování jakosti. Uvedené metody lze použít ke stanovení ozonu ve venkovním ovzduší v rozmezí 0 µg/m3 až 500 µg/m3, tzn. v ovzduší oblastí klasifikovaných jako venkovské, městské a pozaďové v rámci městských aglomerací. Toto koncentrační rozmezí představuje certifikační rozsah pro typové zkoušky analyzátorů pro měření ozonu. Velkou pozornost věnuje podrobné diskuzi jednotlivých cílů měření kvality vnitřního ovzduší a provádění typové schvalovací zkoušky. Obsáhlá přílohová část popisuje výpočet korekce na obsah oxidu dusnatého ve venkovním ovzduší, odchylky od linearity, různé typy vzorkovacích tratí a ultrafialových fotometrických analyzátorů, postup zkoušky rozvodného potrubí a postup typového schválení a výpočet nejistoty výsledků měření v terénních podmínkách na úrovni varovné meze hodinového průměru. Normu doplňuje rozsáhlý seznam literárních odkazů.