ČSN EN 15603

V této normě se uvádí metodika k získávání rovnocenných výsledků z různých sou-borů údajů, aby bylo možno hodnotit při energetická certifikaci nové a stávající budo-vy rovnocenným způsobem. Poskytuje také metodiku k určování chybějících údajů, k výpočtu normalizované potřeby energie na vytápění a chlazení, větrání, přípravu tep-lé vody a osvětlení. Norma také uvádí metodiku k hodnocení energetické efektivnosti možných zlepšení. Tato norma popisuje dva základní druhy energetického hodnocení budov a jejich užití: výpočtové energetické hodnocení, normalizovaným výpočtovým energetickým hodnocením, kde normová potřeba energie nezávisí na chování uživatelů, skutečných klimatických podmínkách a jiných skutečných podmínkách (okolního prostředí a vnitřních); měřené energetické hodnocení, založené na dodané a vydané energii. V důsledku rozdílů ve způsobu, jakým se tato dvě hodnocení získala, se nemohou jejich výsledky přímo porovnávat, ani obvykle nemohou mít stejné hodnoty požadav-ků či tříd ENB. Norma uvádí možný způsob přepočtu mezi těmito hodnoceními. Účel normy je: - porovnat (a shrnout) výsledky z jiných norem, které počítají potřebu energie na specifické zajišťované funkce v budově; - hodnotit energii vyrobenou v budově, z níž část se může odvést na použití jinde; předložit souhrn celkové potřeby energie budovy ve formě tabulky; - poskytnut energetické hodnocení založené na primární energii, na emisích oxidu uhličitého nebo na jiných parametrech definovaných národní energetickou politikou; - zavést všeobecné principy výpočtu faktorů primární energie a součinitelů emisí uhlíku.