ČSN EN 287-2

Norma je identická s EN 287-2:1992. Stanovuje základní požadavky, rozsah platnosti, podmínky zkoušek, jejich vyhodnocení a vydání osvědčení o vykonaných zkouškách svářečů pro svařování hliníku a jeho slitin. Doporučený vzor Osvědčení o zkouškách svářeče je uveden v příloze A. Při zkoušce musí svářeč prokázat, že má přiměřené praktické zkušenosti a odborné znalosti o způsobu svařování, materiálu a bezpečnostních ustanovení, na které má mít oprávnění. Odkazy na odborné znalosti jsou v příloze C. Norma se používá tehdy, když zákazník nebo organizace (jiné orgány) vyžadují svářečské zkoušky. Norma platí pro zkoušky na tavné svařování hliníku v ochranné atmosféře. Zahrnuje metody tavného svařování, které se vykonávají ručně, částečně mechanizovaně. Neplatí pro úplně mechanizované nebo automatizované metody. Vztahuje se na zkoušky svářečů polotovarů a hotových výrobků vyrobených válcováním, kováním nebo odléváním v rozsahu uvedeném v čl.5.4. (Tento článek obsahuje specifikace materiálů.) Osvědčení o zkoušce svářeče se vystavuje na základě výhradní zodpovědnosti zkušebního orgánu, zkušební organizace. Norma obsahuje následující kapitoly: kap. 3 Definice, kap. 4 Zkratky a značky, kap. 5 Základní proměnné pro zkoušení svářečů, kap. 6 Rozsah platností zkoušky svářeče, kap. 7 Provedení zkoušek a zkoušení, kap. 8 Podmínky pro hodnocení zkušebních kusů, kap. 9 Náhradní zkoušky, kap. 10 platnost zkoušek, kap. 11 Osvědčení o zkoušce, kap. 12 Značení. Norma obsahuje několik tabulek a nákresů. Norma obsahuje konečně Přílohy A, B, C, kde jsou např. vzory osvědčení, osnova požadovaných odborných znalostí apod. V národní příloze NA jsou uvedeny postupy při školení a zkoušení svářečů v ČR. ČSN EN 287-2 (05 0712) byla vydána v prosinci 1995.