ČSN EN 29439

Norma je identická s EN 29439:1993. Specifikuje metodu stanovení uvolněného oxidu uhličitého pro hodnocení úplné biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí a při dané koncentraci aerobními mikroorganismy. Metoda je aplikovatelná pro organické látky, které: jsou rozpustné za podmínek zkoušky; jsou nerozpustné za podmínek zkoušky. (V tomto případě bývá nezbytné dosáhnout disperse zvláštním postupem); nejsou těkavé, nebo mají zanedbatelnou tenzi par za podmínek zkoušky; nepůsobí inhibičně na mikroorganismy v koncentracích zvolených pro zkoušku. Inhibiční vlivy mohou být stanoveny jak je popsáno v čl.8.3, nebo se použije jiná metoda pro stanovení inhibičního účinku na bakterie (např. ISO 8192). Je podrobně normalizována nejen podstata zkoušky (kap. 4), ale i postup při jejím provádění (zejm. kap. 8). V kap. 6 jsou normalizovány chemikálie, v kap. 7 přístroje a v kap. 9 výpočet a vyjadřování výsledků. Je ovšem normalizována i platnost zkoušky (kap. 10) a zkušební protokol (kap. 11). ČSN EN 29439 (75 7771) byla vydána v září 1995.