ČSN EN 300 220-2 V1.2.1

Tato EN se zabývá minimálními charakteristikami považovanými za nezbytné pro přístroje s krátkým dosahem (SRD), aby byly co nejlépe využity kmitočty, které jsou k dispozici. Termín "tato EN" se vztahuje pouze na normu EN 300 220-2. Tyto parametry specifikované v této části nejsou určeny k měření pro předpisové účely. Přesto jsou však uvedeny, aby sloužily jako vodítko pro výrobce a uživatele ohledně dostatečné spolehlivosti rádiového spoje a funkční způsobilosti přijímače. Tato EN obsahuje technické vlastnosti pro rádiová zařízení podle rozhodnutí CEPT/ERC a podle doporučení CEPT/ERC 70-03 [1]. Tato EN neobsahuje nutně všechny vlastnosti, které může požadovat uživatel, ani nepředstavuje optimální dosažitelnou funkční způsobilost. Je to norma skupiny výrobků, která může být úplně nebo částečně nahražena specifickou normou zabývající se specifickými aplikacemi. Tato EN se vztahuje k přístrojům s krátkým dosahem: - buď s vysokofrekvenční výstupní přípojkou a/nebo s vestavěnou anténou; - pro aplikace poplašných zařízení, identifikace, dálkového ovládání, dálkového měření atd.; - hovorových i nehovorových zařízení; - provozovaným na rádiových kmitočtech mezi 25 MHz a 1 000 MHz, s výkonem do 500 mW, šířeným vyzařováním nebo vedením. Tato EN se zabývá pevnými stanicemi, pohyblivými stanicemi a přenosnými stanicemi. V této EN jsou uvedeny základní požadavky pro různá kmitočtová pásma, odstup kanálů atd., kde je to vhodné. Tato EN nevyžaduje měření vyzařovaných emisí pod 25 MHz. Další normy nebo specifikace se mohou vyžadovat pro některá zařízení jako např. pro ta, která jsou určena pro připojení k veřejné komutované telefonní síti (PSTN).