ČSN EN 717-2

Norma je identická s EN 717-2:1994. Tato norma je jednou z řady norem, které určují metody stanovení obsahu nebo úniku formaldehydu z desek ze dřeva. Ostatní normy této řady "Desky ze dřeva" jsou: (ČSN) EN 120 - Stanovení obsahu formaldehydu - Extrakční postup zvaný perforátorová metoda. EN 717-1 Stanovení úniku formaldehydu - Část 1: Velká komora - referenční postup. EN 717-3 Stanovení úniku formaldehydu - Část 3: Únik formaldehydu lahvovou metodou. (Část 1 a 3 EN 717 byly k 1.6.1996 - v době vydání této normy teprve v návrhu. Díly 1 a 3 EN 717 nebyly do 1.6.1997 převedeny do soustavy ČSN.) Tato druhá část normy určuje metodu stanovení urychleného úniku formaldehydu z desek ze dřeva. Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví: "Zkušební těleso o známém povrchu se vloží do uzavřené komory s teplotou, vlhkostí, průtokem vzduchu a tlakem seřízeným na definované hodnoty. Formaldehyd uvolněný ze zkušebního tělesa se v komoře smísí se vzduchem. Ten je kontinuálně odváděn přes promývací láhve naplněné vodou, ve které se formaldehyd absorbuje. V závěru zkoušky se koncentrace formaldehydu měří fotometricky. Únik formaldehydu se vypočte z této koncentrace, doby zkoušky a emitujícího povrchu zkušebního tělesa a vyjádří jako miligram na metr čtvereční a hodinu (mg.m-2.h)." Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 717-2 (49 0163) byla vydána v červnu 1996.