Cena s DPH / bez DPH
Hlavní stránka>ČSN EN IEC 61215-2 ed. 2 - Zemské fotovoltaické (PV) moduly - Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu - Část 2: Zkušební postupy
Vydáno: 01.11.2021
ČSN EN IEC 61215-2 ed. 2 - Zemské fotovoltaické (PV) moduly - Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu - Část 2: Zkušební  postupy

ČSN EN IEC 61215-2 ed. 2

Zemské fotovoltaické (PV) moduly - Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu - Část 2: Zkušební postupy

Formát
Dostupnost
Cena a měna
Anglicky Tisk
Skladem
550 Kč
S účinností od 2024-03-31 se nahrazuje ČSN EN 61215-2 (36 4631) z července 2017, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.
Označení normy:ČSN EN IEC 61215-2 ed. 2
Třídící znak:364631
Počet stran:68
Vydáno:01.11.2021
Harmonizace:Norma není harmonizována
Katalogové číslo:513543
Popis

ČSN EN IEC 61215-2 ed. 2

Tento dokument stanoví požadavky na kvalifikaci konstrukce zemských fotovoltaických modulů vhodných pro dlouhodobý provoz ve venkovním klimatu. Životnost takto kvalifikovaných modulů bude záviset na jejich konstrukci, prostředí a podmínkách, za kterých jsou provozovány. Výsledky zkoušek nejsou chápány jako kvantitativní předpověď životnosti modulu. V klimatických podmínkách, kde 98 % provozních teplot přesahuje 70 °C, se uživatelům doporučuje zvážit testování při vyšších teplotních zkušebních podmínkách, jak je popsáno v normě IEC/TS 63126. Uživatelům, kteří si přejí kvalifikaci fotovoltaických výrobků s nižší očekávanou životností, se doporučuje zvážit zkoušky určené pro fotovoltaiku ve spotřební elektronice, jak je popsáno v normě IEC/TS 63163 (připravuje se). Uživatelé, kteří chtějí získat jistotu, že vlastnosti zkoušené podle IEC 61215 se u vyrobeného výrobku projevují konzistentně, mohou využít IEC 62941 týkající se systémů kvality ve výrobě fotovoltaických článků. Tento dokument je určen pro všechny materiály zemských plochých modulů, jako jsou krystalické křemíkové typy modulů i tenkovrstvé moduly. Tento dokument se nevztahuje na moduly používané se soustředěným slunečním zářením, ačkoli jej lze využít pro moduly s nízkou koncentrací (1 až 3 slunce). U modulů s nízkou koncentrací se všechny zkoušky provádějí s použitím úrovní ozáření, proudu, napětí a výkonu očekávaných při projektované koncentraci.