ČSN EN ISO 105-J02

Tato část ISO 105 popisuje metodu pro kvantitativní stanovení bělosti a barevného odstínu textilií včetně fluorescenčních materiálů. Bělost stanovená touto zkušební metodou vypovídá o tom, jak se bílá textilie jeví průměrnému pozorovateli. Barevný odstín, pokud není roven 0, ukazuje na to, že se posunul od modrého (neutrálního) barevného odstínu s odpovídající vlnovou délkou 466 nm k červenému nebo zelenému. Vzorce pro výpočet stupně bělosti a barevného odstínu jsou ty, které doporučuje CIE1). Protože je odraz ovlivňován vlastnostmi povrchu textilie, lze vzájemně porovnávat pouze zkušební vzorky stejného typu materiálu. Použití vzorců je omezeno na zkušební vzorky, běžně obchodně označované jako "bílé", nelišící se podstatně barvou ani fluorescencí a měřené stejným měřicím přístrojem během krátkého časového intervalu. V tomto rozmezí se pomocí vzorců zjistí relativní hodnoty, ale nikoliv absolutní hodnoty stupně bělosti, které jsou dostatečné pro komerční použití, použijí-li se přístroje s komerčně dosažitelným moderním vybavením. Řada nečistot v textiliích absorbuje světlo krátkých vlnových délek, což způsobuje, že pro pozorovatele je vzhled nažloutlý. Proto může měření bělosti dát informaci o tom, do jaké míry je textilie bez nečistot. Kromě toho lze měřením stupně bělosti zjišťovat účinek modřidel nebo opticky zjasňujících prostředků na bělost textilií.