ČSN EN ISO 10848-3

ISO 10848 (všechny části) předepisuje měřicí metody pro stanovení bočního přenosu jedním nebo několika stavebními prvky. Tato norma specifikuje laboratorní měření a měření in situ pro prvky typu B (definované v ISO 10848-1), když má styk podstatný vliv. Laboratorní měření se používají pro kvantifikaci vlastností styků s potlačeným bočním přenosem z konstrukce laboratorního zařízení. Měření in situ se používají pro popis vlastností na stavbě, kde obvykle není možné dostatečně potlačit nežádoucí boční přenos; výsledky proto mohou být považovány za reprezentativní pouze pro vlastnosti styku vestavěného do konkrétní stavební konstrukce. Tato norma se odkazuje na ISO 10848-1:2017, 4.5, jakožto podpůrná část rámcového dokumentu. Týká se prvků typu B, které jsou konstrukčně spojené, jak je popsáno v ISO 10848-1. Změřené veličiny mohou být použity pro porovnání různých výrobků nebo k vyjadřování požadavků nebo jako vstupní údaje pro predikční metody, jako jsou ISO 12354-1 a ISO 12354-2. Odpovídající měřená veličina se vybírá podle ISO 10848-1:2017, 4.5. Vlastnost stavebních prvků se vyjadřuje buď jako celková veličina pro kombinaci prvků a styku (jako je Dn,f,ij a/nebo Ln,f,ij a/nebo Lne0,f,ij), a/nebo jako normovaný rozdíl hladin směrově průměrované rychlosti vibrací styku . Dn,f,ij, Ln,f,ij, Lne0,f,ij a závisí na skutečných rozměrech stavebních prvků.